Sequoia & Kings Canyon NP

Sequoia & Kings Canyon NP

Na jihovýchodě Kalifornie se rozkládá jeden z nejznámějších národních parků USA – Národní park Sequoia. Najdeme jej v jihozápadní části pohoří Sierra Nevada a po Yellowstonském parku je nejstarším parkem Ameriky, byl založen 25. záři roku 1890. Park tak dnes ochraňuje největší živé organizmy planety – gigantické sekvoje, které byly v minulosti silně ohrožovány neustálou těžbou.

Chráněné území dnes zaujímá rozlohu 155 709 hektarů. V roce 1943 došlo ke spojení parku Sequoia se sousedním parkem Kings Canyon. Díky vzájemné blízkosti obou parků jsou spravovány servisní organizací NPS společně pod názvem Sequoia & Kings Canyon National Park. Nadmořská výška těchto dvou parků se pohybuje mezi 518 až 4418 metry nad mořem, proto je krajina velmi rozmanitá. Svůj domov zde našla také celá řada vzácných rostlinných i živočišných druhů. Národní park Kings Canyon, který ochraňuje jeden z nejhlubších kaňonů ve Spojených státech amerických. Park se rozkládá na ploše 463 akrů a byl založen v roce 1940. Pod jeho ochranu spadá také pohoří část Sierra Nevada, do jehož žulového masívu na úbočí se zařezává mohutný kaňon hluboký 2500 metrů. Podle tohoto jedinečného kaňonu dostal název celý park.

První bílí návštěvníci přišli do této oblasti kolem roku 1852. Tehdy jakýsi neznámý lovec narazil během procházky na obří stromy a zanedlouho už o nich věděli i v Londýně. Začala tak éra těžby sekvojí a během prvních pár let jich padlo za oběť opravdu velké množství. Dnes už stromům naštěstí taková kalamita nehrozí. V parku narazíte na nejrůznější druhy sekvojí, například na sekvojovce mamutího, sekvoji vždyzelenou a sekvoji obrovskou.

V národním parku Kings Canyon roste přibližně15 800 stromů, v parku Sequoia kolem 8400 stromů. Sekvoje dorůstají do výšky kolem 100 metrů a průměr kmene může mít až 12 metrů. Stromy jsou chráněny až 60 cm tlustou kůrou bez pryskyřice, odolávají tak lesním požárům, škodlivému hmyzu i houbám. Jejich slabou stránkou jsou však jen povrchové kořenové systémy, které způsobují vratkost stromů. Většina sekvojí tak neumírá stářím, ale bývá vyvrácena během silných větrných bouří.

Každý strom vyprodukuje během roku kolem 2000 šišek s přibližně půl milionem semen. Než však dojde k otevření takového semene, může uplynout klidně i 20 let. Semeny se živí veverky rudé, které se vlastně nevědomky starají i o jejich výsadbu. Veverčími tlapkami projde kolem 90% všech šišek. Nezbytným činitelem pro vznik nové sekvoje je paradoxně i oheň, který urychluje proces otevření semínka. Proto se v lesích pravidelně provádějí řízené požáry, aby tak byla umožněna obnova lesa.

Skrz parky dnes vede asfaltová silnice General Highway, po které se dostanete až do nadmořské výšky 1954 metrů. Poměrně úzká silnice se klikatí krajinou a vytváří četné zatáčky a prudké serpentiny. Po vedlejších stezkách se zájemci mohou vypravit do vyšších horských partií, například až na nejvyšší bod pohoří – Mount Whitney měřící 4417 metrů nad mořem.

Na zemí parků se nachází nepřeberné množství pěších tras, celkově je zde 1280 km turistických stezek – od nejkratších několikasetmetrových pohodových vycházek až po 113 km dlouhou trasu High Sierra Trail. Průzkumy ale ukázaly, že průměrný návštěvník parku se od svého auta nevzdálí více jak 100 metrů. A to je myslím značná škoda.

Díky vysoké nadmořské výšce a poměrné odlehlosti hor od okolní civilizace, je území parku odpradávna domovem četné skupiny divoké zvěře. Spatřit zde můžete medvědy, jeleny, pískající sviště a mnoho dalších. Park je považován za jeden z nejkrásnějších na světě, který zároveň splňuje i náročné ochranářské parametry.