Virginie

Virginie

Na východě Spojených států amerických se u pobřeží Atlantského oceánu rozkládá federální stát Virginie. Sousedí se státy Západní Virginie, Washington D. C., Maryland, Kentucky, Tennessee a Severní Karolína. Virginie vstoupila 25. června roku 1788 do Unie a stala se tak 10. členským státem USA. Stát byl pojmenován na počest anglické Královny Elizabeth I.

Povrch státu je velmi členitý, v pobřežní oblasti najdeme rozsáhlé nížiny, které se směrem k západu proměňují v mírné kopce zvedající se až do Apalačského pohoří, přesněji oblasti Blue Ridge Mountains s nejvyšším vrcholem Mount Rogers měřícím 1746 metrů nad mořem. Pobřeží Atlantského oceánu je velmi členité a vytváří se zde hluboké zálivy. Ve Virginii panuje u pobřeží mírné klima, v horských oblastech je podnebí drsnější. Státem protékají řeky James River, Rappahannock River, Potomac River a Shenandoah River. Vznikla zde také četná jezera, jako například Atlantic Intracoastal Waterway, Gathright Dam (Lake Moomaw), John H. Kerr Reservoir, John W.Flannagan Reservoir, Pound Lake nebo Philpott Lake.

Virginie byla první britskou kolonií v Americe. První osadníci sem přišli v roce 1607 a začali budovat malé vesnice. Byli však sužováni častými epidemiemi, hladomory a vpády indiánů, kteří se nechtěli vzdát své půdy. Bílí osadníci zde zakládali tabákové plantáže, díky nimž získali prosperitu a vysoké zisky. Mohli tak rozvíjet města, kulturu i vzdělanost.

Virginie již nechtěla být dále pod nadvládou Britů a během Války za nezávislost se proto snažila stát samostatným státem. Roku 1781 proběhla u Yorktownu rozhodující britská porážka. Roku 1778 byl zakázán dovoz nových otroků, ale samotné otroctví bylo ještě ponecháno. V roce 1861 stála Virginie v čele Konfederace a hlavním městem se stal Richmond. 

Na počátku 20. století došlo k rozvoji těžby uhlí, barevných kovů a dalších průmyslových odvětví, čímž se odstranila závislost na produkci tabáku. Největší hospodářský růst Virginii paradoxně přinesla 2. světová válka, protože se zde stavěly četné vojenské základny a rozvíjelo se také stavebnictví lodí na pobřeží Atlantiku. Dnes pokračuje těžba průmyslových surovin, a významný je také chemický, loďařský, elektrotechnický, dřevozpracující, tabákový, potravinářský a textilní průmysl. Zemědělství je zaměřeno na pěstování kukuřice, tabáku, bavlny, obilí, ovoce, chov prasat a skotu.

Ve Virginii žije kolem 7,2 milionů obyvatel, hustota zalidnění je tak 63 obyvatel na kilometr čtvereční. Obyvatelé jsou z 84% křesťané, převažují zde protestanti a římští katolíci. Asi 12% obyvatelstva je bez náboženského vyznání.

Hlavním městem Virginie je Richmond založený roku 1737, který má dnes přibližně 1,2 milionu obyvatel. V Richmondu má své sídlo několik významných bank a velkých právnických firem. Ekonomika zde proto jen vzkvétá. Město však žije také z turismu. Kromě hlavního města je Virginie zajímavá také svou historií, se kterou je možné se seznámit například ve městě Williamsburg. Toto město bylo zrekonstruováno tak, aby mělo stejnou podobu jako v 17. století. Velké množství turistů přitahuje také památník Mount Vernon. Dalšími většími městy Virginie jsou Norfolk, Chesapeake, Newport News, Hampton, Alexandria, Portsmouth, Roanoke a Lynchburg.