Antietam NB

Antietam NB

V letech 1861 až 1865 probíhala na severoamerickém kontinentu Americká občanská válka, kdy proti sobě stály státy Unie Spojených států amerických a státy tzv. Konfederace, což byla koalice jedenácti států, jež se dobrovolně od Unie odtrhly. Státy konfederace se rozkládaly v jihovýchodní části Unie, proto bývá tato válka často označována jako válka Severu proti Jihu.

Hlavní příčinou tohoto několikaletého sporu byl údajně spor o zrušení otroctví, ale těch příčin bylo zcela určitě mnohem více. Podstatné bylo také to, že Jih upřednostňoval podstatně větší autonomii pro jednotlivé státy, než jakou umožňovaly severní státy Unie. Sever prosazoval spíše silnější centrální vládu. Otázka otroctví tak byla spíše záminkou a většinou stála v pozadí většiny sporů.

Během Americké občanské války se odehrálo mnoho velkých bitev, v nichž přišly o život tisíce vojáků jak na straně Unie, tak i na straně Konfederace. Dne 17. září roku 1862 se odehrála bitva u Antietamu (dnešního Sharpsburgu) v Marylandu. Generál Lee se 45 tisíci vojáky zde porazil 87 tisícové vojsko generála McCleanna.

Antietam se tak zapsal do historie jako místo, kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev Války Severu proti Jihu. Šlo o nejstrašnější den této války, Unie zaznamenala téměř 12 tisíc mrtvých a raněných a Konfederace něco přes 11 tisíc. Po této bitvě přednesl dne 22. září 1862 americký prezident Abraham Lincoln předběžné vyhlášení, podle kterého měli být od 1. ledna 1863 všichni otroci na územích Unie konečně svobodní. K definitivnímu osvobození otroků došlo až po 13. Dodatku Ústavy v roce 1865.