Utah

Utah

Ve vnitrozemí západní části Spojených států amerických se nachází federální stát Utah, který je poměrně řídce osídlen. K Unii se připojil dne 4. ledna 1896 a stal se tak 45. státem USA. Jméno Utah pochází z indiánského jazyka kmene Ute a znamená „lidé hor“. Sousedí se státy Wyoming, Idaho, Nevada, Arizona, Nové Mexiko a Colorado. Utah je jedním ze států tzv. „čtyř rohů“, na jihu se totiž stýkají hranice 4 států, odtud pochází název „Four Cornes“.

Území státu Utah je poměrně vysoko položené, na východě najdete vysoké Skalisté hory s věčně zasněženými vrcholky a na severovýchodě pohoří Uinta Mountains. Nejvyšší horou je Kings Peak dosahující výšky 4 126 metrů nad mořem. Od severu k jihu se táhne Wasatchský hřeben s vrcholy přesahujícími výšku 3500 metrů. Díky celoročnímu dostatku sněhu zde vzniklo mnoho lyžařských středisek a center zimních sportů. Průměrně napadne přes rok až 12,5 metrů sněhu. Krajina má charakter náhorních plošin a pánví.

Směrem na západ se rozprostírá Velká pánev s kamenitými polopouštěmi a Velkým solným jezerem. Jih pokrývá zase Kolorádská plošina a zasahuje sem i Mohavská poušť. Údolími protékají velké vodní toky, jako třeba Colorado, Jordan a Green River. Vytvořila se zde také četná jezera, kromě Velkého solného jezero je to tedy také Bonneville, Utažské jezero, Sevir, Rush Lake a Malé solné jezero. V Utahu panuje kontinentální podnebí, jihozápadní Utah je však nejnižší a nejteplejší oblastí Utahu. Asi 88% obyvatel Utahu žije v pásu městského osídlení s názvem Wasatch Front. Zbytek území je prakticky neosídlen.

V Utahu s rozlohou 219 887 km² dnes žije kolem 2,5 milionů obyvatel, hustota zalidnění je tak pouhých 10,5 obyvatel na kilometr čtvereční. Přibližně 90% populace tvoří běloši, necelé 1% černoši, 1,5% indiáni a téměř 2% Asiaté. Hispánské obyvatelstvo bez ohledu na rasu představuje skoro 11% populace. Původní indiánské obyvatelstvo žije převážně v rezervacích. Velká část východního Utahu je součástí Uintah and Ouray Indian Reservation, kde sídlí dokonce Navajové. Utah patří mezi státy se značně stejnorodým náboženským zaměřením. Asi 62% obyvatelstva se hlásí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dní, která je zde odpradávna a má velký vliv na kulturu i každodenní život místních lidí.

Ekonomiku státu dnes vede těžba nerostů a rud, ropy, uhlí, uranu a zemního plynu. Významný je také hutnický, strojírenský, raketový, chemický, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, ječmene a chov skotu. Velké příjmy státu plynou i z cestovního ruchu, zejména pak v národních parcích.

Národní parky patří mezi největší turistická lákadla Utahu, hojně navštěvovaný je například Bryce Canyon National Park (NP), Zion NP, Arches NP, Canyonlands NP a Capitol Reef NP. Velice populárním místem přitahujícím turisty je Dinosaur National Monument na severovýchodě země. Během mnoha tisíciletí se zde vytvořila divoká krajina plná kaňonů a dalších roztodivných útvarů. Za zmínku stojí i Bingham Canyon Copper Mine - měděný důl, který je označován jako „Nejbohatší díra na Světě“. Údajně jde o největší jámu, kterou kdy lidé vykopali.

Původními obyvateli Utahu byly četné indiánské kmeny. Prvními bělochy, kteří vstoupili na území státu, byli španělští misionáři, kteří se během své expedice roku 1776 dostali až k Utažskému jezeru. Od počátku 19. století sem přicházelo stále více bílých lovců a osadníků a domorodé indiánské obyvatelstvo bylo vytlačeno. V polovině 19. století se zde začali usidlovat mormoni. Mormoni chtěli najít zemi, kde by mohla jejich církev bez problémů a násilností fungovat. V roce 1849 měli dokonce snahu vytvořit vlastní stát s názvem Deseret, ale tento úmysl narazil na odpor americké vlády a byl zamítnut. V roce 1851 vzniklo Utažské teritorium, které však bylo mnohem větší, než je rozloha dnešního státu. Dnešní podobu získal stát až v roce 1868.

Mezi mormony a vládou USA začaly vznikat rozsáhlé spory, neshody a střety. Mormoni byli považováni za nespolehlivou a neamerickou komunitu, která zastávala podivné názory, polygamii a přísná náboženská pravidla. V roce 1857 vyvrcholily střety masakrem v Meadows Mountains, kde mormoni povraždili asi 120 přistěhovalců z Arkansasu. Následovala krvavá Utažská válka, která v roce 1858 skončila kapitulací mormonů.

Hlavním a zároveň největším městem Utahu je Salt Lake City s přibližně 200 tisíci obyvateli. Celá aglomerace má však více než 2 miliony obyvatel. Založeno bylo v roce 1847 a stalo se sídlem Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů. V roce 2002 se proslavilo konáním zimních olympijských her. Dalšími zajímavými městy jsou West Valley City, Provo, Sandy, Orem, Ogden, West Jordan, Layton, Taylorsville a St. George.

Bryceův kaňon - nekaňon…

Když se něčemu říká hora nebo údolí, čekali bychom, že to opravdu hora nebo údolí bude. Ale nemusí to tak vždycky být. Příkladem může být Národní park Bryceův kaňon v jihozápadním cípu Utahu. I když má slovo „kaňon“ přímo v názvu, není to kaňon.

celý článek

 

Salt Lake City – země zaslíbená

U jihovýchodních břehů Velkého Solného jezera se rozkládá hlavní a největší město amerického státu Utah, Salt Lake City. Bylo založeno v polovině 19. století mormonským prorokem Brighamem Youngem, který sem, co do země zaslíbené, přivedl svou náboženskou komunitu. Dodnes je tak Salt Lake City centrálou mormonské církve.

celý článek

 

Další články