Severní Dakota

Severní Dakota

Na severu Spojených států amerických leží řídce osídlený federální stát Severní Dakota. Ze severu je ohraničen Kanadou, dalšími sousedními státy jsou Minnesota, Montana a Jižní Dakota. Jako 39. stát Unie byla Severní Dakota prohlášena 2. listopadu roku 1889, v tentýž den jako Dakota Jižní. Až do roku 1889 byla Severní a Jižní Dakota jedním územím.

Jelikož leží značná část Severní Dakoty na území Velkých planin, je její povrch převážně rovinatý, s rozlehlými prériemi. Pouze na jihozápadě se zvedá kopcovitá krajina s nejvyšším vrcholem White Butte měřícím 1069 metrů nad mořem. V horách jsou ukryta skalní města, která jsou velkým lákadlem pro turisty. Krajina je zde navíc porostlá jehličnatými lesy a poseta početnými jezery, jako třeba Lake Sakakawea a Lake Ohe. Východní část země je zemědělsky využívaná, nachází se zde mnoho velkých farem a nekonečných polí táhnoucích se přes zvlněné roviny.

Velkou část území Severní Dakoty odvodňuje Missouri, na které byla vystavěna přehradní nádrž Garrison Dam. Dalšími významnými toky jsou James River a Red River. Vládne zde poměrně drsné vnitrozemské podnebí s velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou.

Původními obyvateli Severní Dakoty byli indiáni početného kmene Siouxů, kteří byli známí svou neústupností a bojovností. Jedním ze Siouxkých kmenů byli také Dakoti, po kterých byla oblast pojmenována. Slovo „dakota“ znamenalo „přátelé“ či „spojenci“. Tito indiáni však nenáviděli bělochy, kteří sem přišli na počátku 18. století a snažili se jim vzít svobodu a jejich zem. Bělošští osadníci měli také zálusk na četná přírodní bohatství, která země ukrývala, šlo především o zlato a diamanty. Docházelo tak k četným bojům, mnoho bělochů bylo zajato, mučeno a zabito. Tato lákadla do země přilákala mnoho kovbojů a banditů, původní indiánské obyvatelstvo bylo postupně úplně vytlačeno.

Dnes žije na území Severní Dakoty kolem 700 tisíc obyvatel, hustota zalidnění je tak velmi nízká – pouhých 3,592 osob na km². Kolem 92 % obyvatelstva tvoří běloši, 2% černoši a zbytek indiáni, míšenci a Asiaté. Asi 86% populace je křesťanského vyznání, převažují protestanti a římští katolíci. Bez náboženského vyznání je kolem 10% populace.

Velký význam pro ekonomiku země má těžební (uhlí, lignit, ropa, zemní plyn), petrochemický, strojírenský, polygrafický, potravinářský průmysl a průmysl stavebních hmot.  Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, ječmene, slunečnice, cukrové řepy a chovu skotu.

Hlavním městem Severní Dakoty je od roku 1889 Bismarck, který slouží zároveň také jako obecní město Burleigh County. Město bylo založeno roku 1872 a dnes v něm žije kolem 60 tisíc obyvatel. Město se původně jmenovalo Edwinton, ale na počest německého kancléře Otto von Bismarcka bylo roku 1873 přejmenováno na dnešní Bismarck. Největším městem země je Fargo s 90 tisíci obyvateli, další zajímavá města jsou například Grand Forks, Minot, Mandan, Dickinson, Jamestown, West Fargo, Williston a Wahpeton.