Západní Virginie

Západní Virginie

Západní Virginie je federální stát nacházející se ve východní části Spojených států amerických. Hraničí se státy Maryland, Virginie, Pensylvánie, Ohio, Kentucky. Až do roku 1861 byla Západní Virginie součástí sousední Virginie, která byla pojmenována po anglické královně Elizabeth I. Dne 20. června roku 1863 vstoupila Západní Virginie do Unie a stala se tak 35. státem USA.

Povrch Západní Virginie je převážně hornatý. Od nížin kolem řeky Ohio se zvedá Alleghenská plošina, která postupně přechází až v Apalačské pohoří. Nejvyšší horou je Spruce Knob měřící 1427 metrů nad mořem. Asi tři čtvrtiny povrchu jsou zalesněny. Ve státě panuje mírné podnebí. Státem protéká řeka Ohio, Guyandotte River a Greenbrier River. Vznikla zde také dvě větší jezera - Tygart Lake a Bluestone Lake.

V minulosti patřila tato divoká krajina příslušníkům prastarých indiánských kmenů, zejména pak lidem kultury Hopewell.  Některé pozůstatky jejich prehistorických staveb, je možné i dnes shlédnout nedaleko Charlestonu. Území následně obýval indiánský kmen Irokézů, který rozhodně nesympatizoval s evropskými bělošskými přistěhovalci. První bělošští osadníci přišli do Západní Virginie na počátku 18. století přes Apalačské hory z Virginie. Lidé zde zakládali farmy, věnovali se zemědělství a pečovali o úrodnou půdu. Nefungovalo zde otrokářství a téměř celá Západní Virginie byla rozdělena na malé farmy.

Lidé z horských oblastí začali být nespokojení s vládou a názory na východě Virginie. Roku 1859 tak došlo k incidentu a následnému zabrání federální zbrojnice v Harper's Ferry. Tento krok uspíšil občanskou válku. V roce 1861 se Virginie rozhodla vstoupit do Unie, ale někteří obyvatelé severozápadu ji odmítli následovat, proto vznikl stát Západní Virginie.

Konec občanské války přinesl rozvoj průmyslu a výstavbu železnice. Západní Virginie měla velké zásoby nerostných surovin, zejména soli, vápence a černého uhlí. Mohla tak poskytovat energii i suroviny ještě okolním státům, to s sebou však přinášelo znečišťování životního prostředí a dokonce i růst sociálních problémů. Také dnes je významná těžba černého uhlí, zemního plynu, ropy a vápence. Důležitý je hutnický, strojírenský, chemický, sklářský, textilní a cementářský průmysl. Zemědělství je zaměřeno na pěstování obilí, cukrové řepy, brambor, chov skotu, prasat a ovcí. Na významu nabývá také cestovní ruch, který každoročně přináší stále více peněz do státní pokladny.

Západní Virginie se rozkládá na ploše 62 758 km2 a žije zde kolem 2 milionů obyvatel. Hustota zalidnění je tak 29 osob na kilometr čtvereční. Žije zde převážně bělošské obyvatelstvo, menší procentuální zastoupení zde mají černoši, indiáni, míšenci a Asiaté. Asi 75% je křesťanského vyznání, výrazně převažují protestanti. Další početnou církví jsou pak římští katolíci. Přibližně 13% obyvatel Západní Virginie je bez náboženského vyznání.

Hlavním a zároveň i největším městem je Charleston, ležící na soutoku řek Elk a Kanawha. Ve městě dnes žije kolem 60 tisíc obyvatel je centrem obchodu, podnikání, kultury i zábavy.  Dalšími velkými městy v Západní Virginii jsou Huntington, Parkersburg, Wheeling, Morgantown, Weirton, Fairmont, Beckley, Clarksburg a Martinsburg.