Andersonville NHS

Andersonville NHS

Na jihozápadě amerického státu Georgia se rozkládá městečko Andersonville, které se nechvalně proslavilo v dobách americké občanské války. V té době bylo město nazýváno Camp Sumter a nacházelo se zde jedno z největších a také nejdrsnějších Konfederačních vojenských vězení v USA. Bylo postaveno v roce 1864 během občanské války a následně zde bylo zadržováno velké množství severoamerických federálních zajatců z Richmondu.

Toto místo bylo vybráno kapitánem W. Sidneym Winderem z důvodů jeho umístění hluboko na jihu země, v blízkosti zdroje čisté vody a také železniční dráhy. Ve věznici panovaly otřesné podmínky pro život, proto se zanedlouho stala jedním z nejobávanějších míst v zemi. Věznice dokonce dostala nálepku místa, odkud se nikdo živý nevrátí. Bohužel tato informace byla založena na skutečnosti. Tábor existoval rok a dva měsíce a za tu dobu zde přebývalo více než 45 tisíc zajatých vojáků Unie.

Kvůli nejrůznějším nemocem, nedostatečné hygieně, podvýživě a neustálému strádání v Andersonville zemřelo přes 13 tisíc lidí. Navíc byla věznice původně postavena „jen“ pro 10 tisíc zajatců, ale kvůli špatné organizaci a výměně zajatců jich zde nakonec bylo mnohonásobně více. To, že zde lidé byli na sobě doslova namačkáni, vedlo k prudkému zhoršení jejich zdravotního stavu. Rychle se šířily choroby jako dysenterie, tyfus, gangréna nebo kurděje.

Podle dochovaných informací v táboře zajatci spali v dřevěných chatrčích, pod jednoduchými přístřešky z plachtoviny, v těch nejhorších případech pak v dírách vyhrabaných v zemi. Lidé zde neměli žádnou ochranu proti nepřízni počasí, často tak mrzli nebo na ně pršelo. Šaty se zde nefasovaly, lidé tak byli nuceni pobývat v improvizovaném oblečení nebo dokonce úplně nazí. Jedinou starostí většiny zde držených vězňů tak bylo jejich vlastní přežití, na nic jiného nezbývaly síly.

Celý tábor hlídala vězeňská stráž tvořená staršími muži a mladými chlapci, které bylo možné postrádat na frontě. Jednotlivé hlídky seděly ve strážních budkách a měly povolení střílet na každého, kdo by se jen pokusil o útěk. Aby mohl vězeň utéct, musel přelézt nebo jinak zdolat dřevěný plot uvnitř vnější ohrady.

Aby toho nebylo málo, začaly uvnitř tábora vznikat jakési gangy, které terorizovaly ostatní zajatce. Jedna z takových skupin si říkala Andersonville Raiders a skládala se z lidí, kteří již měli za sebou jistou kriminální minulost. Nakonec však s těmito gangy došla trpělivost i veliteli tábora Henry Wirzovi, který na základě narůstajících nepokojů nechal 11. července roku 1864 pověsit šest hlavních vůdců z Raiders. Kapitána Wirze však po válce čekal naprosto stejný osud, jako tyto zločince. I když se obhajoval tím, že plnil jen zadané rozkazy, byl souzen a odsouzen za válečné zločiny a nakonec skončil na šibenici.

Dnes je Andersonville vyhlášeno národním historickým místem a je zde památník, připomínající všechny americké válečné zajatce v národní historii. Na místě bývalého Andersonvillského tábora neustále probíhají četné archeologické průzkumy.