Chicago - větrné město

Chicago - větrné město

„Windy City“ se přezdívá severoamerickému Chicagu proto, že tu často fouká od Michiganského jezera. Právě na jeho břehu vyrostlo dnes třetí nejlidnatější město Spojených států amerických. V celé metropolitní oblasti Chicaga žije takřka deset miliónů obyvatel.

Chicago (leží ve státě Illinois) se ale pyšní ještě jednou přezdívkou – Američané mu říkají „City in a Garden“, město v zahradě, protože je prý daleko čistější a zelenější než ostatní americká velkoměsta. Tato přezdívka je už dlouhá léta mottem představitelů města, kteří se starají o to, aby zde bylo co nejvíce udržovaných parků.

Historie Chicaga sahá do roku 1673, kdy si dva francouzští cestovatelé Louis Jolliet a Jacques Marquette zřídili dočasnou základnu na močálovitém břehu Michiganského jezera. Místo bylo velmi nehostinné, ale i přesto tudy procházeli obchodníci a lovci kožešin. Roku 1770 si v bažině postavil srub Haiťan Jean-Baptiste Point du Sable a založil stálou obchodní stanici. Stanice měla obrovský význam, protože se hranice Spojených států posunovala směrem na západ a farmáři, kteří se usazovali na původně indiánském území, potřebovali své produkty dostat na východ. V roce 1803 zde americká armáda postavila pevnost Fort Dearborn. 4. března 1837 bylo oficiálně založeno město Chicago. Díky strategické poloze a díky rozšiřující se železnici se v polovině 19. století stalo z Chicaga průmyslové a obchodní centrum Středozápadu.

Chicago vyrostlo díky tomu, že leží na strategickém místě. Veškeré zemědělské produkty ze Středozápadu a Velkých prérií se dovážejí právě do Chicaga na zpracování. Jsou zde velké mlýny a jatka. Kromě potravinářského průmyslu se v Chicagu daří hlavně výrobnímu průmyslu (strojírenství, hutnictví, chemie, spotřební elektronika) a dále Hi-Tech průmyslu a průmyslu informačních technologií. Za posledních pět let v Chicagu vzniklo nebo se sem přesunulo velké množství průmyslových firem a výroben (např. společnost Boeing ze Seattlu).

Chicago je i námořním přístavem, protože velké lodě sem mohou připlout vodní cestou, řekou svatého Vavřince až z Atlantiku. Navíc je Chicago spojené i několika průplavy s Mississippi, tudy se lodě dostanou do New Orleans a do Mexického zálivu. Různými směry vede z Chicaga 27 železničních tratí, kterými vlaky dovážejí a vyvážejí uhlí, železnou rudu, ocel a chemické a potravinářské výrobky.

Chicago je jediným městěm v Severní Americe, kterým prochází všech šest železničních drah I. třídy. Z nádraží Chicago Union Station vyjíždí dlouhé spoje do New Yorku, Seattlu, New Orleansu, Los Angeles a do Washigtonu DC. Zároveň odtud jezdí kratší spoje po celém Illinois a směrem k městu Milwaukee ve Wisconsinu. Chicago protíná také sedm mezistátních dálnic. Většinou nesou jména slavných politiků, jako například dálnice I-90 „The Kennedy Expressway“.

Dopravu ve městě a na předměstích zajišťuje Chicago Transit Authority (CTA). V Chicagu funguje rozlehlá síť autobusů a systém metra/nadzemní dráhy, zvaný „L“ (z anglického elevated - nadzemní). Jedná se v podstatě o soupravu metra, která jede chvíli pod zemí (jako metro) a chvíli na zemi nebo nad zemí (nadzemní dráha).

Lidé žijící v Chicagu jsou nazýváni Chicagoans. Přímo ve městě jich žijí bezmála tři milióny, což je pětina populace státu Illinois a 1% populace USA. Nejvíce obyvatel – 3,6 milionu - mělo Chicago v roce 1950, poté lidí výrazně ubývalo, teprve v posledních letech město zaznamenalo značný přírůstek, a to hlavně díky přistěhovalcům z celého světa. Chicago je tavícím kotlem velkého množství kultur a národností. Největší zastoupení mají ve městě Irové, Němci, Poláci, Italové, Číňané a Mexičané.

Z irských Američanů, kteří žijí převážně na jihu a jihozápadě města, vzešlo i spousta městských politiků, včetně současného starosty Richarda M. Daleyho. Starostou Chicaga je už od roku 1989 a i v letošních volbách se chce ucházet o své znovuzvolení. Rodina Daleyových patří mezi nejvlivnější politické klany v Americe. Podobně jako Kennedyové se i Daleyové v politice angažují za Demokratickou stranu. Před Richardem M. byl starostou města jeho otec Richard J., mladší bratr William působil jako ministr obchodu ve vládě Billa Clintona. Starosta Daley je liberál, podporuje práva žen na potrat a práva homosexuálů. Vedle toho ovšem tvrdě postupuje proti kriminalitě a výrazně se angažuje v ekologické politice. O jeho oblíbenosti svědčí skutečnost, že v posledních volbách v roce 2003 získal v konkurenci dalších dvou kandidátů celých 78% hlasů.

Chicago je ale skutečně město mnohonárodnostní, a dokonce tu žije i početná česká menšina, která v městké části West Side založila českou čtvrť Pilsen (Plzeň). Většina Čechů, kteří vyrazili do USA za prací, se shoduje, že Chicago je „polské“ město. Pokud se chcete naučit anglicky, měli byste raději zamířit jinam. Poláků tu žije podle statistik nejvíce hned po polském hlavním městě Varšavě. Chicago se zároveň považuje za druhé největší srbské a lotyšské město na světě a zároveň třetí největší řecké město na světě.

Chicago se dělí na čtyři hlavní části: North Side, South Side, Soutwest Side a West Side, přičemž každá má svá specifika. Centrum města (Downtown) najdete mezi North a South Side, a tato část se dále dělí na Loop, Near North Side a Near South Side.

Nejbohatší částí města je North Side, která je považována za hlavní „tavící kotel“ Chicaga. Žije tu spousta imigrantů, což poznáte i podle typických restaurací a obchodů. Přistěhovalci postupně změnili opuštěný a skladišťový okrsek na komerční, obytnou a zábavní zónu s několika moderními mrakodrapy. Většina jich stojí v centrální čtvrti The Loop. K nejznámnějším stavbám v Chicagu patří 443 metrů vysoká Sears Tower (nevyšší budova v USA a třetí nevyšší na světě), ale také o „něco“ nižší Aon Center (347 m) a John Hancock Center (344 m).

South Side byla v letech 1860 až 1940 domovem mnoha evropských etnik, hlavně Irů. Po roce 1945 se většina Evropanů přestěhovala na předměstí. Na jejich místo přišli afroameričané z jihu a Portoričané. Nedávno k nim přibylo velké množství Hispánců, hlavně Mexičanů. Velké průmyslové komplexy a továrny v této části města byly většinou zavřeny, včetně známých jatek, které v roce 1920 zaměstnávaly přes 50 tisíc lidí. Mnoho oblastí je však obydleno i střední třídou, a prosperují. Například z Chinatownu se stalo místo východoasijské kultury. Vyrostlo zde množství obchodů a restaurací. Hyde Park je domovem prestižní University of Chicago. V částech jako Woodlawn, Bronzeville, Bridgeport a McKinley Park pokračují demolice starých polorozpadlých budov a na jejich místech rostou nové. Tím pádem zde vzniká lepší prostředí předměstského typu. V South Side se nachází i jedna z nejstarších částí Chicaga - Pullman.

V jihozápadní části města (Southwest Side) jsou hlavně obytné části, kde žijí převážně irští Američané, kteří zde udržují tradice své rodné země. Například tu každoročně probíhají velkolepé oslavy Dne sv.Patrika (patrona Irů). V části Southwest Side stojí také letiště Midway International Airport, druhé největší mezinárodní letiště na světě (po Atlantě). Pro části West Side je příznačná všudypřítomná zeleň – jsou tu tři velké parky: Douglas Park, Garfield Park a Humboldt Park. Kromě toho tu najdete i výše zmíněnou českou čtvrť Pilsen.

V Chicagu je poměrně vysoká kliminalita, i když se rok od roku snižuje. Například počet vražd ve městě byl v roce 2006 poloviční oproti roku 1990. Největší problémy jsou tradičně v chudých čtvrtích. Díky demolicím starých budov se situace výrazně zlepšila v centru města, nyní je nejvíce nebezpečno na jihu, kam většina chudých lidí odešla.

Chicago je dobře známé také všem sportovním fanouškům. Pokud mezi ně patříte, nenechte si ujít nezapomenutelnou podívanou na hokejové utkání NHL v aréně týmu Chicago Blackhawks nebo na basketbalový zápas Chicago Bulls.

Autor: Lucie Kaspříková

Další články, které mimo jiné na stránkách o USA najdete, jsou:
San Francisco
Dallas - život „za babku
Boston - evropské velkoměsto ve Spojených státech
Atlanta - přistání na největším letišti světa
Týden v New Yorku

Článek byl zobrazen 13 488 krát.