Chrysler Building - až do nebes…

Chrysler Building - až do nebes…

Opravdu nepřehlédnutelnou dominantou Manhattanu je mrakodrap Chrysler Building tyčící se do výšky 320 metrů. Jako první mrakodrap na světě tak překročil výšku slavné Eiffelovy věže a stal se odrazem slávy amerického automobilového průmyslu.

Budova mrakodrapu na 42nd Street v Lexington Avenue se začala stavět 19. září 1928 na popud automobilového magnáta Waltera P. Chryslera, který do ní chtěl umístit sídlo své společnosti. Budova ve stylu art deco vznikala podle návrhu Williama van Alena. S pracemi se relativně rychle postupovalo, každý týden byla dokončena čtyři podlaží. Během výstavby nedošlo naštěstí k žádné smrtelné nehodě – jak tomu bohužel u jiných staveb bylo. Na místě pracovalo celkem kolem 3000 dělníků. Slavnostní otevření proběhlo nakonec v roce 1930.

Autor: Michael McDonough

William van Alen přišel do New Yorku v roce 1911 jako čerstvý absolvent pařížské školy Beaux-Arts. V tehdejší nejvyšší budově Metropolitan Life Tower si otevřel architektonickou kancelář a začal spolupracovat s již o něco známějším architektem H. Craig Severancem. Nabídky se tak jen hrnuly a stále přicházely zajímavější a atraktivnější nabídky. Po jedenácti letech vzájemné spolupráce se však jejich do té doby úspěšná kancelář za bouřlivých okolností rozpadla a od roku 1925 se oba architekti vydali na svou vlastní dráhu.

Koncem 20. let minulého století stačilo, aby architekt oznámil plán na výstavbu nového mrakodrapu a okamžitě se dostal na titulní stránku novin. V době výstavby Alenova Chrysler Building vznikal nedaleko ještě mrakodrap Bank of Manhattan, shodou okolností právě pod vedením architekta H. Craiga Severance. Jejich vzájemné soupeření o výšku budov se stalo častým námětem tehdejších novinových titulků. Tento závod nedokázal zastavit ani Černý pátek na Wall Street.

Van Alen začal s projektem o 56 podlažích, ale aby trumfnul Severance, zvýšil jejich počet na 65. Severance se však nenechal zahanbit a zareagoval přidáním věže, čímž skončil na 71 patrech. Pomalu již začal oslavovat své vítězství, ale nevěděl, že van Alen má ještě eso v rukávu – potají totiž v požární šachtě uvnitř budovy kompletoval 56 metrů vysokou ocelovou špici. Ta byla na stavbu nasazena dne 23. října roku 1929 během pouhých 90 minut a mrakodrap Chrysler Building tak se svou výškou 320 metrů nakonec zvítězil. Stal se také nejvyšší budovou světa, ale své prvenství si však neužil dlouho, o necelý rok později jej zastínila ještě vyšší Empire State Building. Přesto je Chrysler Building první stavbou, která překonala magickou hranici 1000 stop = 305 metrů.

Foto: Martin Haesemeyer

Alen ozdobil fasádu prvky symbolizujícími kola a uzávěry chladiče. Přidal také nerezové chrliče, které se podobají znaku na autech Chrysler. Třešničkou na dortu se pak stala již zmiňovaná ocelová věž budovy, která je jakousi variací ochranné mřížky chladiče automobilu ve stylu art deco. Orlí hlavy i kovová špička, které ji zdobí, byly zhotoveny z materiálu zvaného Nirosta, což je slitina chromu, niklu a oceli. Slitinu vyvinula německá firma Krupp. Při výzdobě vestibulu byla ve velkém používána žula i mramor. Strop je ozdoben malbou Edwarda Trumbulla nazvaná “Doprava a lidské úsilí“ zobrazující stavby, letadla a výjevy z montážní linky Chryslerovy továrny. V minulosti byla hala využívána jako předváděcí místnost firmy Chrysler. Na samotném vrcholku stavby se nacházel soukromý klub „Cloud Club“ a vyhlídková galerie.

Hned od samého počátku si Chrysler Building získal obdiv mnoha umělců. Například Georgia O´Keefeová jej přenesla na plátno, na fotografii Margaret Bourke – Whiteové můžete vidět samotnou autorku, jak sedí na chrliči vysoko nad městem. Přestože se Alenovi podařilo splnit Chryslerovo přání a vytvořil jedinečnou budovu, která se stala dominantou celého New Yorku, ten mu odmítl za jeho práci zaplatit. Obvinil jej totiž z braní úplatků od dodavatelských firem. Alen se ale jen tak nenechal odbýt a zažaloval na oplátku Chryslera o svůj plat. Na stavbu tak bylo automaticky uvaleno ústavní právo. I když od 50. let 20. století nemá firma Chrysler nad budovou žádný vliv, mrakodrap nese i nadále její jméno.

I když bylo původním plánem vytvořit obyčejnou stavbu, která by reagovala na poptávku po kancelářských prostorách, byl nakonec vytvořen kolos se 3 862 okny, na jehož výstavbu bylo použito 20 961 tun oceli, 391 881 nýtů a 3 826 000 cihel. O jeho osvětlení se v noci stará přibližně 10 000 žárovek, originální projekt osvětlení z 30. let byl však objeven a nainstalován až v 80. letech. Nejnižší obsazenost kanceláří byla 17% během ekonomické krize na počátku 70. let 20. století. Od roku 1971 je tato význačná budova chráněnou kulturní památkou.

- jap -

Další články, které mimo jiné na stránkách o USA najdete, jsou:
Chinatown & Little Italy - trochu jiná Amerika
City Hall a okolí
Rockefeller Center – město uprostřed města
Morgan Library – vášeň nejbohatšího Američana
Dějiny New Yorku aneb jak vznikalo hlavní město světa

Článek byl zobrazen 7 698 krát.