Dějiny New Yorku aneb jak vznikalo hlavní město světa

Dějiny New Yorku aneb jak vznikalo hlavní město světa

Jedno z největších a nejlidnatějších měst na území Spojených států amerických nemá sice tak bohatou historii jako mnohá evropská velkoměsta, přesto jsou jeho dějiny velmi zajímavé. V roce 2009 oslavilo město New York stojedenácté jubileum svého založení.

I když si většina lidí myslí, že jsou v New Yorku jen moderní budovy a do nebes se tyčící mrakodrapy, není tomu tak. Mnozí jsou pak po příjezdu překvapení, jak pestrou architekturou a kolika historickými domy město oplývá.

Na území dnešního New Yorku žily v dávných dobách početné indiánské kmeny, které zde v roce 1524 jako první objevil italský mořeplavec Giovanni da Verrazzano. První osada byla na jižním okraji ostrova Manhattan založena v roce 1625 Holanďany, kteří ji pojmenovali Nieuw Amsterodam – Nový Amsterodam. O rok později sem byli dovlečeni první otroci z Afriky a předák osadníků Peter Minuit odkoupil ostrov Manhattan od Indiánů za cetky, oblečení, přikrývky a další věci v hodnotě asi 24 dolarů. Roku 1628 zde byl založen první kostel Marble Collegiate Church, který stojí dodnes. V roce 1639 se Holanďan Johannes Bronck usadil severně od Manhattanu, kde založil další osadu, jež se stala základem pro vznik dnešní městské čtvrti Bronx. Tito dávní kolonisté zde obchodovali převážně s bobřími kožešinami, ze kterých se pak v jejich rodné zemi vyráběly klobouky.

S příchodem roku 1664 převzali kontrolu nad ostrovem Angličané, kteří vznikající město na počest anglického krále Jakuba II. pocházejícího z Yorku přejmenovali na New York. Za britské nadvlády však město příliš nevzkvétalo a nepatřilo k těm prosperujícím. Během tzv. Slavné revoluce v roce 1688 došlo k sesazení římskokatolického krále Jakuba a to způsobilo zmatek v otázce řízení New Yorku. Téměř celé dva roky vládl městu německý obchodník a důstojník domobrany Jacob Leisler, který byl nakonec uvězněn a popraven. Vystřídal jej nový král Vilém III.

Celé 18. století se neslo v duchu boje za práva kolonistů. V roce 1754 byla na dolním Manhattanu založena vysoká škola King´s College – dnešní Columbia University. Proběhlo také mnoho sporů ohledně tzv. Kolkového zákona, který požadoval použití daňových kolků při všech obchodních transakcích. To vedlo k protestům a násilným střetům. Dne 7. října 1765 město New York zaslalo do Londýna zprávu, ve které popřelo právo parlamentu na zdanění kolonií bez jejich souhlasu. Hlavními aktéry protestů byla skupina říkající si Synové svobody – Sons of Liberty. Docházelo k četným útokům na domy a majetky britských úředníků. V roce 1766 došlo ke zklidnění napětí, nemělo to však dlouhého trvání a hned příští rok proběhla ozbrojená potyčka mezi vojáky a občany. Tato šarvátka je považována za první krvavou bitvu revoluce. Následovalo uvalování daní na čaj, což vedlo v roce 1773 ke známému Bostonskému čajovému dýchánku (Boston Tea Party) a méně známému Newyorskému čajovému dýchánku (New York Tea Party).

Nadcházející dva roky byly relativně klidné, byl to ale jen klid před bouří. Obyvatelé New Yorku věděli, že pokud by vypukla válka, stalo by se jejich město díky své strategické poloze jejím bojištěm. Bohužel se tomu nakonec nevyhnuli a New York se během Americké války za nezávislost stal dějištěm série bitev známých pod názvem Newyorská kampaň. Britové město okupovali od roku 1776 do roku 1783. Během této doby bylo zničeno okolo 600 budov a odešlo více jak 60 tisíc lidí. Město se tak stalo táborem amerických válečných zajatců. Všechno hrálo ve prospěch Anglie a vypadalo to, že Britové i nadále udrží svou nadvládu nad městem.

Teprve v roce 1781 se osud obrátil ve prospěch Američanů, když došlo ke kapitulaci Lorda Cornwallise. Po podepsání Pařížské smlouvy dne 3. září 1783 byl New York osvobozen a zároveň byla uznána americká nezávislost. Roku 1789 se v New Yorku sešel kongres, aby zvolil prvního Amerického prezidenta George Washingtona. Ten byl inaugurován v budově Federal Hall na Wall Street. V té době byl New York hlavním městem stejnojmenného státu a zároveň i celých Spojených států amerických. V roce 1790 bylo rozhodnuto o přesunutí hlavního města do Albany.

V 19. století se město začalo rychle rozvíjet a vzrostl také počet obyvatel. Zanedlouho byl New York se svými 123 706 obyvateli největším městem v zemi. Do roku 1811 se město stavělo naprosto náhodně, budovy a domy neměly žádný řád. Výrazným krokem vpřed byl proto Commissioner´s Plan, díky kterému mělo město získat síťové a přehledné uspořádání. Od severu k jihu tak mělo vést 12 tříd (avenue), které budou protínat početné příčné ulice (street). Jedinou komunikací porušující všechna pravidla se měla stát Blooming Road – dnešní Broadway. Tak vznikla neobvyklá manhattanská trojúhelníková náměstí jako Times Square nebo Herald Square.

Z této poválečné doby se podařilo zachovat také spoustu budov, jako například hrad Clinton (1812), radnice City Hall (1812), Federal Hall (1842) nebo také budova kostela Svaté Trojice (1846). Začaly zde vznikat i mnohé významné instituce, například Newyorská burza nebo banka Bank of New York, která je dnes jedním z největších finančních ústavů v zemi. New York se tak postupně proměnil v nejvýznamnější obchodní středisko Ameriky.

Celé 19. století bylo pro město navíc obdobím velkého přílivu imigrantů a cizinců snad ze všech koutů světa. Jelikož zde do roku 1827 ještě fungovalo otroctví, žila na Manhattanu a mnoha dalších částech metropole významná černošská komunita. V roce 1835 město zasáhla tragédie v podobě velkého požáru, který zničil více jak 600 budov. Během občanské války se obyvatelé New Yorku příliš neangažovali, ale v roce 1863 byly přesto vyhlášeny první odvody. Nevole lidí nad odvody do občanské války vyvolaly největší občanskou neposlušnost v dějinách New Yorku. Běsnící davy napadaly policisty, ničily kanceláře a plenily domy republikánů. Netrvalo dlouho a násilí se obrátilo proti černochům, kteří byli zabíjeni a dokonce byl vypálen i černošský sirotčinec. Tyto nepokoje trvající přibližně tři dny jsou považovány za nejnásilnější v dějinách země.

Po skončení občanské války procházelo město rozmachem a to jak ekonomickým tak i kulturním. Byly vystavěny mnohé instituce, jako American Museum of Natural History, Metropolitan Museum of Art, Carnegie Hall a New York Botanical Gardens. Roku 1886 došlo ke vztyčení sochy Svobody a o dva roky později byl postaven první mrakodrap Tower Building. Jeho výstavba odstartovala jeden z největších stavebních boomů v historii země a New York už nikdy nevypadal jako dřív. Roku 1897 byly zformovány hranice města a došlo ke spojení okresů Brooklyn, New York, Richmond a Queens.

Ve 20. století se New York stává největším centrem průmyslu a obchodu, městem mrakodrapů a nejlidnatějším městem světa. V roce 1904 se začalo budovat metro, které se významně podílí na sjednocení celého města. Dnes je jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb na světě a každý den přepraví okolo 5 milionů lidí. Roku 1916 se New York stal domovem největší černošské komunity v Severní Americe, když se sem začali stěhovat potomci otroků z jižanských států. 60. léta 20. století se nesla ve znamení ekonomických problémů, růstu kriminality a rasových nepokojů. Lidé si zde na ulicích vyřizovali své účty zbraněmi, ve městě bylo více jak 200 vykřičených domů a stahovaly se sem kriminální živly z širokého okolí. Teprve v 90. letech se situace zklidnila, což vedlo ke snížení kriminality a k dalšímu masovému přílivu imigrantů z Asie a Latinské Ameriky. Ač se to nezdá, dnes je New York nejbezpečnějším městem ve Spojených státech.

Do novodobé historie se černým písmem zapsalo datum 11. září 2001, kdy při teroristickém útoku narazily dvě dopravní letadla do budov Světového obchodního centra - World Trade Center a zahynulo tak téměř 3000 lidí. Byla to rána nejen pro město, ale pro celý americký národ a New York se tak stal symbolem války s teroristy. Místo, kde stávaly budovy mrakodrapů, se dnes nazývá Ground Zero a staví se na něm nový mrakodrap s poetickým názvem Freedom Tower – Věž svobody. Ten by měl být podle plánů dokončen v roce 2012, tedy jedenáct let po tragédii.

Autor: Jana Přibylová

Další články, které mimo jiné na stránkách o USA najdete, jsou:
Opojné Las Vegas
Golden Gate Bridge – projděte Zlatou bránou
Národní park Death Valley
Chrysler Building - až do nebes…

Článek byl zobrazen 22 354 krát.