Route 66 - hlavní třída Ameriky

Route 66 - hlavní třída Ameriky

K velké popularitě americké Route 66 určitě přispěla celá řada filmů, ve kterých se o ní mluvilo. V 60. letech dokonce běžel v USA stejnojmenný seriál, jakési road movie o dvou mladících a jejich sporťáku Corvette. U nás je však známější díky filmu Easy Rider s Peterem Fondou a Denisem Hopperem. Kolik lidí od té doby zatoužilo projet Route 66 na Harleyi?

Pro Spojené státy byla a je Route 66 nepochybně v mnohém přelomová. Tato silnice vznikla ve 20. letech 20. století v souvislosti s nárůstem motorizace a automobilové dopravy a z toho plynoucí nutnosti rozšířit stávající dopravní síť. Do té doby nesourodá soustava silniček a cest už prostě nestačila a hlavně neexistovala snadná spojnice mezi východem a západem USA. Route 66 byla první. K jejímu otevření došlo 26. listopadu 1926 a stala se součástí nové číslované sítě silnic zvané U.S. Highway System.

Původně vedla z Chicaga v Illinois přes Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii, se zakončením v Los Angeles. Procházela tedy osmi státy USA a třemi časovými pásmy. Celková délka trasy činila 3 939 km. V průběhu let však postupně docházelo k mnoha dílčím změnám a úpravám trasy, přičemž většina z nich měla i jistý vliv na její délku. Jednou z významnějších změn bylo samotné zakončení Route 66, převedené z  Los Angeles do Santa Monicy. Častým omylem je názor, že Route 66 vedla až přímo ke břehu oceánu – nikdy v historii tomu tak nebylo.

Silnice se stala důležitou migrační trasou, kudy se přesunovali dělníci, studenti i vojáci. V třicátých letech po ní odcházelo na západ velké množství farmářů postižených ekologickou katastrofou ohromných rozměrů zvanou „Dust Bowl“, což byla, zjednodušeně řečeno, eroze půdy na Velkých rovinách, způsobená nesprávnými a necitlivými zemědělskými postupy. Roku 1938 byla celá trasa kompletně vyasfaltována (do té doby byly některé úseky štěrkové či kamenité).

Route 66 přinesla prosperitu pro řadu měst a městeček podél trasy a byla podnětem pro zbudování mnoha motelů, benzinek či servisů. Jak však provoz stále narůstal, Route 66 a vůbec celý U.S. Highway System se svými dvěma pruhy přestávaly stačit. Prezident Eisenhower poté, silně ovlivněn německými „Autobahn“, rozhodl v roce 1956 o výstavbě nové sítě dálnic nazvané Interstate Highway System. To byl počátek konce Route 66. Oficiálně byla však „vylistována“ ze sítě až 27. června 1985.

Nové dálnice na sebe svedly dopravu a tradiční silnice začala chátrat, stejně tak jako osiřela četná zařízení podél trasy. Mnoha lidem to však nedalo a z nostalgie začaly vznikat různé spolky a sdružení, až v 90. letech byla zahájena obnova některých úseků pod názvem "Historic Route 66". Další části silnice se staly součástí místních komunikací, přičemž v některých případech jim „66“ zůstalo v názvu. Jsou to silnice 166, 266 atd. až po 566 (existovalo i „ďábelské“ č. 666, ale silnice byla v r. 2003 přeznačena na 491…).

Zašlá sláva byla tedy do určité míry obnovena. Dnes sice není možné projet bez přerušení celou Route 66 po původní trase, zhruba 80% je však stále sjízdných. Legendární trasa, přezdívaná „Hlavní třída Ameriky“, tak pořád láká nejen domácí, ale i zahraniční návštěvníky.

Autor: Michal Hamšík

Další články, které mimo jiné na stránkách o USA najdete, jsou:
Grand Canyon
Což takhle dát si Havaj?
St. Augustine – vzpomínka na koloniální minulost
Aljaška - za kouzlem Severu
New York – město mrakodrapů

Článek byl zobrazen 10 075 krát.